Abstrakt
Před dvěma lety vypukla politická, ale hlavně právní přestřelka mezi Prahou a Bruselem ohledně existence nebo neexistence střetu zájmů předsedy vlády Andreje BabiŠe, a to zejména v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek či poskytováním dotací. Andrej Babiš se tehdy ohradil proti postupu Evropské komise (dále jen ,,Komise"), která dle jeho názoru nemá pravomoc vykládat české právo.
Při vědomí samostatnosti obou právních řádů, totiž unijního a českého, řada expertů na unijní právo zastávala názor, že by tak Komise činit neměla, aniž by se dopouštěla překročení pravomoci unijního orgánu. Eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn nicméně prohlásil, že v zájmu ochrany evropsk ého rozpočtu a evropského daňového poplatníka může Komise činit cokoliv, včetně extenzivního uplatnění principu tzv. užitečného účinku (effet utile) unijního práva.
Přesto, či spíše právě proto dosud z právního hlediska stále neexistuje jednoznačná odpověď na otázku střetu zájmů českého premiéra, a to i když od výrazného zpřísnění tuzemské právní úpravy střetu zájmů omezující podnikání vybraných veřejných funkcionářů uplynulo již několik let. Jaké jsou příčiny této nejistoty?