Abstrakt
Plavecký způsob prsa vidíme v hodinách plavání pro veřejnost nejčastěji. Běžnou realitou jsou prsa se zdviženou hlavou a s křivým střihem (tzn. s asymetrickými pohyby nohou).
Pokud ovšem chceme plaváním podporovat zdraví, tak nám tato technika příliš neposlouží. Kromě povinné plavecké výuky pro žáky 1. stupně základních škol nabízí v současné době mnoho plaveckých škol také komerční lekce pro všechny věkové kategorie.
Obsahem těchto lekcí je nácvik základních plaveckých dovedností a plaveckých způsobů, ale i korekce odchylek od modelové techniky u všech způsobů. Plavecké školy by měly být kompetentní vyučovat děti i dospělé současnou techniku plaveckých způsobů dle aktuálních didaktických postupů. Často ale můžeme vidět výuku zastaralé techniky plaveckého způsobu prsa, která se objevovala na konci 19 století (široké záběry horních i dolních končetin se vznikem minimálních propulzních sil).
S touto dávnou technikou se ovšem "dochovala" i její didaktika. Znamená to tedy, že vytvoření prvotní představy o pohybu dolních končetin probíhá v sedu na podložce se špatn ým úhlem mezi trupem a stehny a koleny široce do stran, místo v lehu na břiše, kterým alespoň částečně simulujeme polohu těla ve vodě.
Podobně vypadá také první seznámení s činností horních končetin, které je rovněž demonstrováno v neadekvátní poloze se špatným nastavením záběrových ploch. Při nácviku těchto prvků přímo ve vodě jsou pak rovněž zařazována cvičení podporující neaktuální techniku.
Kromě toho se můžeme setkat i s názory, že v případě bojácných dětí lze přistoupit k nácviku tohoto plaveckého způsobu, aniž by měly patřičně osvojené základní plavecké dovednosti, zejména pak plavecké dýchání s potopením celé hlavy. Pokud ovšem bude plavecké vzdělávání dětí i dospělých stále probíhat v podobných vzorcích, nelze očekávat, že si osvojí plavecké dovednosti na takové úrovni, aby je v budoucnu mohli využívat k podpoře svého zdraví.