Post aktivační potenciál je poměrně známé téma v oblasti posilování a kondičního tréninku napříč mnoha sportovními aktivitami, kdy je předpokládáno okamžité navýšení maximálního výkonu pro specifickou svalovou skupinu na základě předchozího zatížení. V našem projektu předpokládáme uvedený pozitivní efekt i u cvičení zaměřených na rozvoj silových schopností v oblasti ramenního kloubu, u cvičení podporující jeho stabilitu.
Využívaní cvičení jsou, co do charakteru vnějšího odporu různorodá, jako např. hmotnost těla nebo jeho částí či různé formy vnějšího odporu. Stabilitu ramenního kloubu zajišťují, v případě dynamických stabilizátorů, především svaly rotátorové manžety při veškerých pohybech a polohách, které jsou implementovány v ramenním pletenci.
Stav svalů rotátorové manžety a jejich vzájemná kohezivita je esenciální pro stabilitu glenohumerálního spojení pletence ramenního. V případě nesouměrnosti nebo narušení součinnosti jednotlivých svalů rotátorové manžety v průběhu pohybu může docházet k destabilizaci, a tím k následné dislokaci glenohumerálního spojení.
Cílem projektu je hodnocení vlivu post aktivačního potenciálu na stabilitu glenohumerální spojení.