Zákaz použití síly proti civilnímu letadlu je založeno na obyčejovém meziná- rodním právu. Nepoužití síly proti civilnímu letadlu zajišťuje bezpečnost le- tadla a životy osob.
Sestřelení civilního letadla je výslovně zakázáno v čl. 3bis Mezinárodní úmluvy o civilním letectví z roku 1944. Dané ustanovení nebude interpretováno takovým způsobem, aby jakkoliv měnilo práva a povinnosti států obsažené v Chartě Spojených národů, tj. práva na sebeobranu podle čl. 51 Charty OSN.
Taková otázka může vyvstat v případě, když je civilní letadlo zneužito pro teroristické účely. Některé státy řeší otázku použití síly proti ci- vilnímu letadlu ve svém právu.
Například německý Ústavní soud ve svém roz- sudku z roku 2006, vyjádřil, že pouze v případech, kdy jsou pouze únosci v uneseném letadle, je jeho sestřelení v souladu s ústavním právem. V obecnosti použití síly proti civilním letadlům musí být výjimečné v případech národní bezpečnosti a k ochraně zájmů jeho občanů na základě zmocnění kompetent- ních orgánů.
Státy odpovídají za porušení mezinárodního práva. Otázkou je však odpovědnost států v souvislosti s chováním nestátních aktérů.