Abstrakt
Jakub Deml je stereotypně nálepkován "katolický básník". Proto je jeho dočasné angažmá v progresivistickém, antiklerikálním hnutí Sokol pro mnohé čtenáře a interprety "pohoršlivé".
Tento článek nevznáší normativní kritéria. Místo toho se pokouší popsat, jak Deml prakticky provádí své "ressourcement", tedy jak kombinuje křesťanské motivy, které si uchoval z "předsokolského" období, se sokolským systémem symbolů, hodnot a autoritativních jmen.
Dále je analyzována role řecké antiky v Demlových sokolských knihách. Antika byla zásadní pro zakladatele Sokola Tyrše, jehož Deml oslavuje v hagiografickém stylu.
Avšak, antika hraje v Demlových sokolských textech překvapivě malou roli a seznam explicitních řeckých motivů je stručný. Leč, Deml sdílí se sokolskou ideologií jisté hodnoty, které vidí (stejně jako jiní progresivisté) jako stereotypně "řecké" a implicitně antiklerikální (ne však antikřesťanské): osobní svoboda, "pozemskost", zdravé tělo, vztah k lokální komunitě.
Demlovo sokolské období skončilo po několika letech dramatickým rozchodem. Přesto však poskytuje důležité literární svědectví o intelektuální a spirituální otevřenosti české společnosti 20. let.