Článek se zabývá dvěma velmi málo známými biblickými tisky, publikovanými v Brně v 90. letech 18. století. Oba texty vznikly v římskokatolickém prostředí, byly určeny pro "lid obecný" a jejich základní charakteristikou je překladová volnost.
Jde o Nový zákon přeložený knězem a profesorem olomoucké univerzity Františkem Poláškem (1757-1818) a Žaltář Davida krále, jehož překladatel není znám. Josef Dobrovský (1753-1829), osobní přítel F.
Poláška, se u obou textů zmiňuje o "moravismech". Článek předkládá množství dokladů těchto moravských dialektismů, které se v daných textech vyskytují, a snaží se odhalit, jaká byla jejich funkce. Pozoruhodný je už sám fakt, že tyto jazykové elementy vykazující jasný vliv regionálních dialektů, se objevují v prestižních textech Písma svatého.