Cíl: Cílem studie bylo vyhodnotit harmonii obličeje pacientů po ortognátní operaci několika cílovými skupinami hodnotitelů, kteří jsou odborníky v oboru zubního lékařství. Dalším cílem bylo zjistit morfologické rysy obličejů pacientů po ortognátní operaci, které hodnotitelé považují za problematické.
Metoda: Vytvořili jsme on-line dotazník obsahující složené fotografie vytvořené ze 4 fotografií 30 osob vytvořených po léčbě: 15pacientů (9 mužů, 6 žen, průměrný věk 29,7 let), kteří prodělali kombinaci ortodontické a chirurgické léčby (skupina A) a 15 pacientů (6mužů, 9 žen, průměrný věk 26,7 let), kteří prodělali pouze ortodontickou léčbu (skupina B). Morfologické rysy obličejů a harmonie tváře byly hodnoceny na škále o 10 bodech a posuzovány skupinou 89 hodnotitelů, kteří byli rozděleni podle pohlaví, věku a vzdělání.
Rozdíly mezi skupinami hodnotitelů byly statisticky vyhodnoceny. Výsledky: Ze všech posuzovatelů se jevila jako nejkritičtější skupina ortodontistů, nicméně rozdíly mezi jednotlivými skupinami nebyly významn.. Ženy byly kritičtější než muži (p = 0,009), nejkritičtější ze všech věkových skupin byla skupina nejstarších hodnotitelů (nad 61 let) (p = 0,021).
Pacienti po maxilofaciální operaci byli hodnoceni jako významně méně harmoničtí, o 0,29 bodů méně než průměrné skóre (p = 0,001). Asymetrie obličeje (r = -0,524, p = 0,045) se ukázala jako významný prediktor nižšího skóre obličejové harmonie uchirurgických pacientů, u pacientů, kteří operaci neprodělali pak asymetrie obličeje (r = - 0,672, p = 0,06) a konkávní profil (r = - 0,619, p = 0,014).
Závěr: Pacienti po ortognátní operaci se ve srovnání s těmi, kteří nepodstoupili operaci, jeví jako méně harmoničtí. Zdá se, že reziduální obličejová asymetrie je významným faktorem obličejové estetiky, který snižuje celkové hodnocení harmonie obličeje