Maskovaná hypertenze je definována jako normální hodnota krevního tlaku při měření v ordinaci a hypertenzní hodnoty zachycené mimo ni. Její prevalence bývá uváděna kolem 15 %. Častěji bývá přítomna u osob, které měly v ordinaci naměřený tlak krve v pásmu vysokého normálního tlaku krve, tedy 130-139/80-89 mmHg.
Dále je její výskyt častější u mužů, kuřáků. Pojí se rovněž s konzumací alkoholu, stresem na pracovišti, obezitou, diabetem nebo chronickým onemocněním ledvin.
Kardiovaskulární morbidita a mortalita pacientů s maskovanou hypertenzí se téměř blíží té při setrvalé hypertenzi. Vhodnou metodou pro její screening je ambulantní 24hodinové monitorování krevního tlaku.
Doporučení Evropské kardiologické společnosti a American College of Cardiology/American Heart Association uvádí jako jednoznačnou indikaci ke screeningu maskované hypertenze přítomnost orgánových komplikací spojených s hypertenzí u jedinců, kterým hypertenze dosud diagnostikována nebyla. Jasná doporučení stran terapie maskované hypertenze prozatím vydána nejsou, terapie je tedy empirická.