Abstrakt
Cíl: Zjištění 1) jak velká část dětí s velmi nízkou a extrémně nízkou porodní hmotností je živena vlastním mateřským mlékem, 2) podílu formulí s hydrolyzovanou a nehydrolyzovanou bílkovinou kravského mléka v enterální výživě nedonošených dětí s velmi a extrémně nízkou porodní hmotností, 3) zda je úroveň růstu v prvních měsících života srovnatelná v obou skupinách. Soubor a metody: Retrospektivní observační studie enterální výživy nedonošených novorozenců s porodní hmotností 500-1 500 g, narozených v roce 2017.
Druh enterální výživy byl zjištěn z dokumentace. Vyšetřovaná skupina dětí - děti na enterální nutrici formulí pro nedono šené bez hydrolýzy, formuli s hydrolyzovanou bílkovinou nebo elementární formuli s bílkovinnou složkou ve formě aminokyselin.
Kontrolní skupina - děti na výživě mateřským mlékem, event. mateřským mlékem s fortifikací. Stanovovalo se: poměr počtu dětí v obou podskupinách, poměr formulí s intaktní (tj. bez hydrolýzy), hydrolyzovanou a elementární bílkovinou ve skupině dětí živených formulí, věk (den) dosažení plné enterální nutrice - aritmetický průměr, sledování růstu: přírůstky hmotnosti za 1., 2., 3. měsíc a výpočet průměrného relativního přírůstku na kg a den v daném měsíci.
Z biochemických parametrů byla sledována hodnota celkové bílkoviny v séru. Dále sledován výskyt komplikací spojených s enterální nutricí (nekrotizující enterokolitis, enterogenní sepse).
Nálezy v jednotlivých podskupinách byly hodnoceny příslušnými statistickými metodami. Výsledky: Celkem bylo do studie zařazeno 73 dětí, na výživě mateřským mlékem 9 dětí (12%) a na formulích 64 (88%).
Další výsledky jsou uvedeny v tabulce. Závěr: Výsledky studie ukazují, že v případech, kdy mateřské mléko není dostupné nebo častěji, kdy není tolerováno z důvodu nezralosti, popřípadě komplikací gastrointestinálního traktu, je dostupná náhradní výživa, která dětem zajistí náležitou produkci proteinů, orientačně vyjádřenou hodnotou celkové bílkoviny v séru, a růst na srovnatelné úrovni.