Mlékojedy - sídliště z počátku doby římské ve středních Čechách a některé jeho chronologické a kulturně-historické souvislosti.
Abstrakt
Předběžná zpráva shrnuje několik chronologických a kulturních aspektů archeologických nálezů ze sídliště starší doby římské v Mlékojedech. Osada byla téměř celá vykopána v letech 1972-1976.
Rozbor rozsáhlého souboru nálezů ze sídliště v Mlékojedech poskytuje podklady pro různé výzkumné otázky. Tento článek shrnuje nálezy poskytující hlavně chronologickou, ale i kulturně-historickou oporu, zejména ve vztahu k pozdně laténské sídelní struktuře Čech.
Soubor spon je chronologicky korelován s nálezy z nedaleké nekropole v Tišicích, která je považována za pohřební areál stejné komunity jako v Mlékojedech. Komunita sídlící v Mlékojedech a pohřbívající své mrtvé na nedaleké nekropoli v Tišicích byla nepochybně kulturně cizího původu (labsko-germánská großromstedtská kultura).
Přesto se zdá, že v novém a kulturně odlišném prostředí byli noví osadníci schopni komunikovat a udržovat určité běžné vztahy s autochtonním (keltským) obyvatelstvem. Svědčí o tom drobné předměty cizího kulturního původu (lžíčkovité spony, keramika vytáčená na hrnčířském kruhu).
Osídlení této komunity v bezprostřední blízkosti důležitého komunikačního uzlu na Labi může být dokladem postupného zániku domorodého pozdně laténského osídlení, které v desetiletích kolem poloviny 1. století př. n. l. zaniká nebo se přeměňuje v novou kulturu pod vlivem intenzivních migračních pohybů a historických událostí. Před zveřejněním všech pramenů z Mlékojed a zejména dalších podobných lokalit v ČR se však zatím jedná spíše o teoretické hypotézy.
Do budoucna by měl být kladen důraz především na analýzu vývoje osídlení ve stoletích kolem přelomu 1. století před Kristem a 1. století našeho letopočtu v konkrétních regionech. Takto bude snad možné sledovat různé varianty kulturních a sídlištních proměn, které se mohou na různých místech poněkud lišit.