Abstrakt
Rostlinné stravování, mezi které patří i veganství, v dnešní době nabývá rychle na popularitě. Při absenci znalostí potřebných k zajištění všech rizikových živin může tento styl stravování vést ke vzniku nutričních deficitů, které mají za následek narušení fyziologického vývoje dítěte.
Mezi rizikové prvky patří také jod. Ve veganské populaci hrozí jak riziko rozvoje jodového deficitu, tak také komplikace z jeho nadměrné konzumace, neboť veganské alternativy, například z mořských řas, obsahují jeho nadbytečné množství.
Jod je nezbytně nutný pro správné fungování štítné žlázy, jejíž hormony se podílí na vývoji nervové soustavy v průběhu nitroděložního i postnatálního vývoje a na regulaci metabolismu a také růstu u dětí. K vyšetření jodového zásoben í slouží řada fyzikálních (palpace štítné žlázy), zobrazovacích (ultrazvuk) a laboratorních metod (TSH, poměr fT3/fT4, hladina TG, medián jodurie).
U veganů je nezbytně nutné saturaci jodem pečlivě monitorovat a konzumenty veganské stravy edukovat především o nutnosti jod adekvátně suplementovat. Možnou veganskou alternativou zdroje jodu jsou přesně odměřené dávky minerální vody (Vincentky) nebo jodidové tablety.
Od nekontrolované konzumace mořských řas je nutné naopak odrazovat. Z hlediska jodového zásobení jsou vegané rizikovou skupinou a zvýšenou pozornost zasluhují zejména těhotné a kojící ženy a děti na veganské stravě.