S krátkodobým nedostatkem pohybové aktivity se v průběhu života setká téměř každý. U pravidelně trénujících sportovců je důvodem nejčastěji akutní onemocnění nebo úraz.
U nesportující populace souvisí omezení pohybové aktivity v jakémkoliv věku nejčastěji se zdravotními problémy, může však souviset i s nařízenými protipandemickými opatřeními, jak jsme nedávno zažili v souvislosti s celosvětovým bojem s pandemií Covid-19. Jako "detraining" pak označujeme stav, který s takovýmto mimořádným omezením pohybové aktivity nastává.
Projevuje se především úbytkem či ztrátou adaptačních schopností, dosažených předchozím tréninkem příp. předchozí běžnou každodenní pohybovou aktivitou. U sportovců dochází k poklesu výkonnosti, u průměrně zdatných osob k oslabení zdravotního stavu, vyžadujícího rekonvalescenci.
U osob, které již dříve trpěly zdravotními potížemi, může "detraining" vést ke ztrátě samostatnosti a prohloubení jejich křehkosti až k úplné závislosti na okolí. V prevenci těchto negativních důsledků je třeba jednak zkrátit období nutného omezení pohybu na minimum, ve stravě zajistit dostatek bílkovin, minimalizovat čas strávený na lůžku či sedavým způsobem a využívat v praxi online instruktáží, jak si zacvičit i v domácím prostředí.
V opačném případě jen několik málo týdnů bez pohybu vede k velmi výraznému snížení tělesné kondice, projevující se zejména velmi významným poklesem kardiorespirační kapacity.