V nyní platném doporučení není přesná definice exacerbace uvedena, pouze se píše, že u nemocných ve stadiu I: lehký stupeň CHOPN, a stadiu II: střední stupeň CHOPN, je exacerbace provázena zvýšením dusnosti, často spolu se zvětšením kašle a zvýšením tvorby sputa. Léčba takového nemocného obvykle nevyžaduje hospitalizaci.
U nemocných ve stadiu III (těžké) a IV (velmi těžké) dochází pri exacerbaci ke vzniku nebo ke zhoršení respirační insuficience a proto jsou tito nemocní většinou léčeni za hospitalizace. Nejčastěj ší příčiny exacerbace jsou infekce tracheobronchiálního stromu a znečištění ovzduší.
Při exacerbaci dochází k bronchospazmu, k edému sliznice bronchů a ke stagnaci hlenu. Vzhledem k tomu, že stěna bronchů je již většinou primárně zesílena, dochází k výraznému zvýšení rezistence.
Je to dáno závislostí odpóru na čtvrté mocnině poloměru. Hlavním příznakem exacerbace je pocit ztíženého dýchání, který je často doprovázen šípáním a pocitem tíhy na hrudníku, zvýšením kašle a tvorby sputa, změnou barvy nebo viskozity sputa a teplotou.
Exacerbace se mohou také projevovat množstvím necharakteristických obtíží, jako je nevolnost, nespavost nebo naopak spavost, únavnost, deprese a zmatenost. Tyto nespecifické obtíže mohou být přehlédnuty nebo považovány za příznaky jiné choroby.
Léčba exacerbace je symptomatická. Příznaky obstrukce léčíme podáním bronchodilatancií a kortikosteroidů, hypoxémii podáním kyslíku, známky bakteriální infekce antibiotiky.