Abstrakt
Presbyakuze je jednou z nejčastějších senzorických poruch ve stáří, která je spojena s patologickými procesy postihujícími jak vnitřní ucho, tak i centrální části sluchového systému. Pro správné komplexní zpracování zvukové informace jsou potřebné i intaktní kognitivní procesy.
Již od počátku osmdesátých let minulého století se objevují důkazy o negativním vlivu presbyakuze na kognitivní funkce jedince. Ně-kte-ré studie prokazují rychlejší kognitivní pokles a zvýšené riziko incidence demence u pacientů s poruchou sluchu ve srovnání s dobře slyšící populací.
Konkrétní příčina a kauzální vztah mezi ztrátou sluchu a poruchou kognitivních funkcí není znám, existuje však několik hypotéz s různou mírou experimentálních důkazů. Cílem tohoto přehledového článku je popsat úlohu kognitivních funkcí ve zpracování sluchové informace, shrnout literární poznatky studií zabývajících se vlivem poruchy sluchu na kognitivní výkon a možnými mechanismy, které poruchu sluchu a poruchu kognitivních funkcí spojují.
Dále se článek zabývá specifickou problematikou testování kognitivních funkcí u pacientů s poruchou sluchu. V neposlední řadě popisuje vliv rehabilitace poruchy sluchu pomocí sluchadel, kochleární implantace a sluchově-kognitivního tréninku na kognitivní funkce.