Abstrakt
Tresty odnětí svobody, jejichž výkon byl podmíněně odložen, jsou nejčastějšími tresty ukládanými v Česku. Je tomu tak, přestože neexistuje ucelená koncepce, proč by měly dominovat sankční politice, či proč by vůbec měly existovat.
V roce 1919 byla tato možnost uzákoněna v situaci, kdy byly ukládány velmi krátké tresty a nebyly k dispozici alternativní tresty vyjma peněžitého trestu. V současné době však soudy mohou vybírat z plejády alternativních trestů a velmi krátké tresty odnětí svobody nejsou téměř nikdy ukládány.
Rozbor změn právní úpravy vztahující se k podmíněnému odsouzení od roku 1919 do současnosti naznačuje, že dnešní situace není výsledkem promyšlené proměny koncepce podmíněného odsouzení, ale výsledkem nesystémových změn. Důsledky tohoto přístupu, mezi které patří kumulace trestů, navyšování podmíněných trestů, či problémy při zohledňování závažnosti, jsou v článku diskutovány.