Abstrakt
Autor se v příspěvku věnuje časové působnosti trestních zákonů a obecná východiska po jejich shrnutí aplikuje na otázky vyvolané změnou trestních předpisů dvěma většími novelizacemi z poslední doby provedenými zákony č. 333/2020 Sb. a č. 220/2021 Sb. Součástí těchto významných změn byla mimo jiné úprava hranic škod v § 138 odst. 1 TrZ na dvojnásobek oproti dosavadní úpravě a způsobu ukládání a výkonu několika alternativních trestů - peněžitého trestu, trestu obecně prospěšných prací a trestu domácího vězení.
Zákonodárce však v této spojitosti neřešil vzniklé problémy v přechodných ustanoveních, která v některých popisovaných situacích citelně chybějí. Autor se tak i v reakci na dřívější článek Filipa Ščerby vypořádává s tím, podle které právní úpravy po uvedených novelizacích postupovat při rozhodování o vině a trestu, jakož i ve vykonávacím řízení u jednotlivých zmíněných druhů trestů, polemizuje též s dříve prezentovaným názorem o obecné či analogické použitelnosti § 419 TrZ na pozdější novelizace trestního zákoníku.
K tomu nabízí vlastní odůvodněná řešení předestřených otázek.