Abstrakt
Od jara 2020 se potýkáme s pandemií covid-19 a opakovaným uzavíráním kulturních institucí. Právě online prostředí se během pandemie stalo téměř tím jediným, kde mohly muzea, galerie a jiné instituce pracovat s návštěvníkem a naplňovat svá poslání.
V České republice se začátek pandemie na jaře 2020 překrývá s nasazením softwaru INDIHU Exhibition, který umožňuje vytvářet virtuální výstavy v podobě multimediálních prezentací. Nástroj vznikal v pětiletém projektu "INDIHU - Vývoj nástrojů a infrastruktury pro digital humanities" mezi lety 2016-2020 a snižuje nároky na technické znalosti tvůrců.
Ostré používání nástroje pandemie urychlila, protože vznikla intenzivní potřeba pracovat s návštěvníky online. Předkládaná analýza zkoumá 189 doposud vytvořených virtuálních výstav.
Závěry studie ukazují, že ačkoli digitální prostředí umožňuje nejrůznějším způsobem materiály kombinovat a modifikovat, tvůrci se drží spíše zavedených postupů a preferují základní obsah oproti interaktivním a produkčně složitějším prvkům.