Abstrakt
Studie založená na rozhovorech s představiteli českých muslimů se zabývá tím, jak moc pluralitně interpretují koncept džihádu, jak by podle nich měl být koncept uplatňován v praktickém jednání a jaké faktory tyto interpretace a jejich rozmanitost ovlivňují. Kvalitativní metodologií analyzovaná data ukazují, že džihád chápou zároveň v širokém (bohulibé úsilí věřících) i úzkém pojetí (ozbrojený boj).
Na půdorysu širokého pojetí pak vykrystalizovaly tři možné typologie klasifikující různé formy džihádu, umožňující uvažovat o jejich hierarchii. Pokud jde o úzké pojetí, konsensus se týká jeho přípustnosti v sebeobraně.
Naopak je tendence odmítat útočný džihád, zejména při šíření víry. Slabý konsenzus se týká podmínek, za jakých lze džihád vyhlásit a vést.
Zejména nepanuje shoda na tom, jaká autorita může džihád vyhlašovat a zda vůbec existuje. Absence konsenzu se týká také toho, zda džihád vedou jen státní aktéři, nebo také ti nestátní.
Interpretační pluralitu ovlivňuje pět faktorů: vztahování se k různým autoritám a právním školám; vztahování se k různým etickým principům; různost intepretace islámských dějin; různorodost interpretací současné politické reality; vztahování se k různým publikům.