Abstrakt
Během let 1582-1612, kdy byl strahovský opat Jan Lohel v úřadu, Praha disponovala téměř dvaceti knihvazačskými dílnami, z nichž mnohé výzdobný koncept pěstovaly osvědčeným tradicionalistickým způsobem, který vyhovoval mentalitě měšťanských zákazníků i požadavkům kanceláří. Lohel však zakázky směřoval do dvou progresivních a také dražších středisek Mistra s orlicí (ca 1570-1603) a Knihvazače rudolfínského okruhu II (ca 1587-1626), kam tou dobou směřovala rovněž bohatá a vlivná klientela z Prahy a celých Čech.
Valná většina strahovských akvizicí, jejichž knižní vazby byly opatřené provenienčními znaky opata Jana Lohela, nemá tudíž hromadný a esteticky uniformní ráz, který jakožto typický rys klášterních fondů pozorujeme během 17. a 18. století. Revitalizovaná Strahovská knihovna se formovala naopak cestou umělecky i finančně náročnější vazby individuální, preferující vedle Lohelovy provenience (iniciálový seriál a soukromé supralibros) umělecký názor potridentského katolicismu (plotna s Kristovým poprsím, Asumptou nebo emblémy IHS a MARIA).