Abstrakt
Funkce hromadných sdělovacích prostředků se stala jedním z nejrozšířenějších konceptů zkoumajících dlouhodobé působení masmédií na společnost. Většina mediálních odborníků se v posledních třiceti letech zaměřila na vztahy mediální agendy a veřejné agendy, chybí zde empirická díla zabývající se aspekty procesu budování agendy, především aspekty vzájemného působení různých mediálních obsahů.
Příspěvek se zabývá intermediální agendou českých médií. Na základě kvantitativní analýzy obsahu prohledává pravidelné vzorce a kontexty, ve kterých média odkazují na jiná média jako na zdroj informací.