Abstrakt
Úvod: Se stárnutím populace přibývá pacientů v seniorském věku, u kterých je diagnostikována operabilní primární plicní malignita či jiná léze vyžadující plicní resekci. Cílem studie je zhodnotit pooperační výsledky ve skupině seniorů a porovnat je s mladšími pacienty podstupujícími stejné operační výkony.
Metody: Retrospektivně hodnotíme vlastní soubor 424 nemocných, kteří v letech 2011-2020 podstoupili anatomickou plicní resekci pro primární plicní nádory a další resekabilní léze. 328 nemocných jsme operovali otevřeně a 96x jsme provedli VATS lobektomii. Soubor nemocných hodnotíme z hlediska 30denní morbidity a mortality pomocí klasifikace Clavien-Dindo modifikované pro plicní resekce.
Porovnáváme podskupiny nemocných dle věku (pod 55 let, 55-64 let, 65-74 let a nad 75 let). Výsledky: K porovnání skupin byl použit neparametrický Kruskal-Wallisův test.
Neprokázali jsme statisticky významný rozdíl v počtu komplikací (p=0,220) mezi věkovými skupinami. Závěr: Standardní operační léčba nemalobuněčného plicního karcinomu, lobektomie se systematickou mediastinální lymfadenektomií, je bezpečná i pro dobře indikovanou skupinu seniorů.
Při pečlivém předoperačním zhodnocení a uvážení rozsahu resekce můžeme očekávat srovnatelné množství komplikací u seniorů ve srovnání se skupinou mladších nemocných. U rizikových nemocných by měla být zvážena sublobární resekce či radioterapie.
U seniorů nad 70 let může být tímto přístupem dosaženo srovnatelných výsledků onkologické léčby s ohledem na kratší očekávanou dobu dožití.