Abstrakt
Události poloviny 19. století znamenaly pro střední Evropu zásadní proměnu a Rakouská monarchie nebyla v tomto ohledu výjimkou. Přestože revoluce roku 1848 neznamenala trvalé zakotvení liberálních změn (k těm došlo až přijetím únorové ústavy roku 1861), změny spojené s těmito událostmi společnost říše zásadním způsobem změnily.
Zánik stavovského rozdělení společnosti a zavedení rovnosti před zákonem významně ovlivnily i sociální pozici podnikatelů. Před rokem 1848 nebylo jejich právní postavení vymezené a a prestiž závisela primárně na místě na tradičním žebříčku sociální hierarchie, jež se vázala na držbu šlechtického titulu či měšťanských práv.
Rok 1848 ale tento stav změnil a jejich prestiž začala narůstat i díky stále užší spolupráci se státem a rostoucímu politickému vlivu. Od změny volebního řádu do poslanecké sněmovny rakouské říšské rady v roce 1873 podnikatelé dokonce disponovali vlastní kurií (obchodních a živnostenských komor).
V této době již nebyl šlechtický titul předpokladem příslušnosti k elitě, zůstával však vnějším symbolem prestiže a řada podnikatelů o něj usilovala. Viděla v něm znázornění svých úspěchů i opěrný bod pro historickou paměť celého svého rodu.
Cesta k němu však nebyla snadná a v případě podnikatelů se i výrazně odlišovala od jiných sociálních skupin monarchi