Výchoz na lokalitě Soutěsky představuje sekvenci laharových proudů, jejichž směr propagace lze z úklonu jednotlivých těles, ale také z přednostní orientace mineralizovaných úlomků dřev předpokládat ve směru od severovýchodu k jihozápadu. Celkový počet laharových jednotek se vzhledem k zakrytí svahu a komplikované identifikaci bází jednotlivých jednotek nedá určit.
Lze však vymezit minimálně 9 jednotlivých laharových proudů. Terciérní dřeva na lokalitě Soutěsky byla mineralizována směsí zeolitů náležící k Ca-K mineralizační řadě [konkrétně u většiny vzorků dominantní phillipsit-(Ca) a chabazit-(Ca)] spadající mezi alkalické až intermediální členy zeolitové skupiny, které vyplňují původní buňky.
Buněčné stěny většinou nebyly mineralizovány a podlehly degradaci, ojediněle se v místech původních buněčných stěn nachází blíže neurčený minerál smektitové skupiny. V první fázi mineralizace se uplatňovaly zejména roztoky nasycené Ca, později Ca-K.
Nehojně byly doloženy thomsonit a analcim, dokládající aktivitu Na roztoků, respektive Ca-Na roztoků v samotném závěru mineralizace. Zjištěná asociace odpovídá nízké teplotě hydrotermálních roztoků při velmi nízkých tlacích, což poukazuje na fakt, že mineralizační procesy musely probíhat velmi blízko při povrchu, pravděpodobně pouze za účasti meteorické vody prostupující laharovou akumulací.
Z paleontologického hlediska byly identifikovány dva typy dřev. Hojně zastoupené jsou úlomky konifer Taxodioxylon gypsaceum, představující hlavní část nalezených vzorků.
Druhým identifikovaným typem je jeden exemplář listnaté dřeviny Platanoxylon sp., který představuje vůbec první nález fosilního dřeva tohoto rodu na území Českého středohoří. Kromě determinovaných dřev byly ve výchozu nalezeny také otisky listů dřevin, jejichž způsob zachování však nedovolil bližší druhové ani rodové určení.