Řada studií prokázala, že je schopnost pracovat u pacientů s anky- lozující spondylitidou (AS) oproti běžné populaci snížena. Dále bylo také prokázáno, že snížení aktivity AS biologickými chorobu modifikujícími léky (bDMARDs) zlepšuje schopnost pacienta pracovat, a to v oblasti práce placené i neplacené.
Validizovaným ukazatelem práceschopnost/, který se osvědčil i u AS, je Work Productivity and Activity Impairment Questionnaire (WPAl). Metodika.
Cílem práce bylo porovnat účinnost biologické léčby u pacientů s radiografickou a neradiografickou axiální spondyloartritidou (nr-axSpA) a rovněž vyhodnotit ovlivnění práceschopnosti u obou forem onemocnění. Do studie bylo zařazeno 2599 pacientů s diagnózou AS a 333 pacientů s dia-gnózou nr-axSpA.
Výsledky. Léčba biologickými léky byla výrazně účinná.
Retence na léčbě byla o 42 % lepší u pacientů s ankylozující spondylitidou než s neradiogra-fickou axiální spondyloartritidou. Po 6 měsících léčby měla neradiografická forma nižší skóre HAQ (Health Assessment Questionnaire) a nižší skóre ASDAS (Ankylosing Spondylitis Disease Activity Score), které se v pozdějších intervalech již vyrovnaly.
Určité rozdíly byly nalezeny v celkovém hodnocení zdraví dotazníkem SF-36 (Short Form 36 Health Survey). Dále bylo hodnoceno, jaký vliv na jednotlivé komponenty WPAl má aktivita axiální spondyloartritidy a její případné snížení.
Průměrné procento zmeškané pracovní doby pokleslo z počátečních 12,3 +- 0,8 na 3,5 +- 0,5 po 24 měsících léčby u AS. Presenteismus se zlepšil o 34,5 % (p < 0,001), celkové omezení aktivit o 36,4 % (pokles z 61,5 % na 25,1 %, p < 0,001).
Byla také provedena korelace aktivity onemocnění hodnocené pomocí ASDAS před zahájením první biologické léčby s komponentami WPAl. ASDAS vysoce koreloval se všemi. komponentami WPAI, tedy absenteismem, presenteismem, celkovým omezením práceschopnosti a omezením aktivit.
Pokles ASDAS koreloval se snížením všech komponent WPAI, a to ve všech hodnocených intervalech.