Longitudinální sledování vývoje posturálních a lokomočních funkcí u klientů po získaném poškození mozku
Abstrakt
Úvod: Získané poškození mozku netraumatického původu je onemocnění, které je příčinou těžké disability, jež s sebou nese nejen medicínské, fyzioterapeutické, ale také sociální a ekonomické problémy. Z tohoto důvodu jsme vytvořili interdisciplinární rehabilitační tým složený z lékařů, fyzioterapeutů, ergoterapeutů a sociálních pracovníků působících v domácím prostředí - ve snaze minimalizovat důsledky dlouhodobého zdravotního postižení.
Cíl: Hodnocení vývoje posturálních a lokomočních funkcí u 17 klientů se získaným poškozením mozku v časovém období 9 měsíců, u kterých byla prováděna individuální tříměsíční fyzioterapie v domácím prostředí. Metody: K objektivizaci funkčního stavu klientů byly použity standardní testy Berg Balance Scale (BBS) a Timed Up and Go test (TUG).
Hodnocení bylo prováděno při vstupu do studie, dále po 3, 6 a 9 měsících - celkem 4 měření u každého klienta. Výsledky: Na základě vyhodnocení testů BBS a TUG došlo po tříměsíční intervenci u 15 klientů k výraznému zlepšení jejich balančních funkcí; 2 klienti nebyli schopni dokončit TUG test a 6 klientů zůstalo stále ohroženo pádem.
Závěr: Z longitudinálního sledování vývoje posturálních a lokomočních funkcí u klientů s poškozením mozku je jednoznačný benefit tříměsíční fyzioterapeutické intervence v jejich domácím prostředí. S odstupem půl roku po ukončení terapie je ale téměř u třetiny klientů zřejmé mírné zhoršení v testu TUG, naopak v BBS se všech 15 klientů dále zlepšovalo, což může poukazovat na větší citlivost testu TUG pro hodnocení balančních funkcí.
Proto by bylo vhodné fyzioterapeutickou intervenci prodloužit na delší časový úsek, hlavně u klientů, kteří mají FIM pod 6 stupňů.