Abstrakt
Pacienti s diabetem 2. typu (T2DM) jsou častěji než nediabetická populace postiženi clusterem komorbidit, mezi něž patří arteriální hypertenze, chronické onemocnění ledvin (CKD), aterosklerotické komplikace nebo srdeční selhání. I přes pokroky v preventivních strategiích absolutní počet diabetických pacientů s komplikace narůstá i díky jejich delšímu přežívání.
Je proto nezbytné hledat další cesty, jak riziko komorbidit a jejich závažnost snížit. Jednou z perspektivních farmakoterapeutických možností v současné době představuje finerenon (1, 2).
S onemocněním ledvin a kardiovaskulárními chorobami, které se často vyskytují společně a jsou také někdy označovány jako kardiorenální syndrom, je spojena nadměrná aktivace mineralokortikoidních receptorů, která přispívá k aktivaci zánětu, fibrotizačním změnám a zvyšuje riziko kardiovaskulárních a renálních komplikací. Inhibice mineralokortikoidního receptoru by u pacientů s diabetickým onemocněním ledvin mohla zvýšit účinnost blokády systému renin-angiotenzin, zvýšit její antiproteinurický účinek a zpomalit progresi renální insuficience.
Finerenon je vysoce selektivní nesteroidní inhibitor mineralokortikoidního receptoru třetí generace, který na rozdíl od spironolaktonu nevykazuje nežádoucí účinky související s blokádou androgenního receptoru (gynekomastie, erektilní dysfunkce, nepravidelnosti menstruačního cyklu.