Abstrakt
V léčbě revmatoidní artritidy nastal za poslední dvě desetiletí významný pokrok a díky tomu dosahuje většina pacien-tů stavu remise nebo nízké aktivity nemoci. Stále však zůstává určitá část (5-20 %) pacientů symptomatických, i když byli léčeni podle současných doporučení a byla u nich vystřídána řada léčivých přípravků.
Náročnost léčby je dána různými faktory, a tako-vé onemocnění pak bývá v klinické praxi označováno jako refrakterní, (multi) rezistentní, perzistující, vysoce aktivní, progresiv-ní nebo těžké. Kromě primární neúčinnosti se část pacientů potýká se sekundárním selháním účinku, někteří pacienti vykazují lékovou intoleranci, mají nežádoucí účinky, horší adherenci k léčbě, trpí různými komorbiditami, infekčními a onkologickými onemocněními, někdy mají poškozené klouby, mohou mít přidruženou osteoartrózu, depresi, nadváhu a další faktory zhoršující aktivitu a hodnocení léčebné odpovědi.
Všechny tyto faktory, někdy i v kombinacích, mohou u pacientů přispívat k obtížné léčitelnosti, proto bylo nezbytné sjednotit terminologii pro tuto heterogenní skupinu pacientů. Pracovní skupina Evropské aliance asociací pro revmatologii (EULAR) tak recentně vypracovala novou definici "obtížně léčitelné" revmatoidní artritidy, která bude blíže diskutována v tomto sdělení.