Text popisující základní rituální čistotu a nečistotu, která představuje často samou podstatu vztahů mezi Romy, prezentuje na vlastní zkušenosti založený pohled, na častá vymezení rituální čistoty a nečistoty samotnými Romy. V popisu "zákonů" (ne)čistoty je zakomponována snaha o vyjasnění některých rozšířených představ o omezené existenci (ne)čistoty často převažující míře spojované s dobou, přípravou či uskladněním jídla.
Interakce v rámci romských společenství s sebou nesou možnost vědomě nebo nevědomky sledovat projevy (ne)čistoty, z které pramení i míra vztahů uvnitř těchto entit. Závěry, které jsou uvedeny v příslušném textu, vychází z osobních a prožitých zkušeností autora.
Autor se tedy ve své práci neopírá o vědecké závěry, ale spíše vychází z poznatků, které autor dlouhodobě pozoroval v rámci vztahů s Romy ve snaze přispět k diskusi o projevech rituální (ne) čistoty autentickou a osobní zkušeností. Přestože některé závěry a popisy mohou vést ke kritickému závěru, je jistě vhodné zdůraznit, že cílem textu není příčiny a projevy rituální nečistoty popisovat kriticky, ale spíše jako nevyhnutelné a určující faktory každodenního života Romů, kdy všechny tyto zdroje nečistoty souvisí s každodenní a trvalou obavou v rámci interakcí s jinými jedinci a rodiny - transformující status osob, které přicházejí do styku s rituálně (ne)čistým subjektem či věcí.
V textu jsou uvedeny termíny, které je nutné pro lepší pochopení objasnit. "Žužo" Romem je myšlena osoba - Rom, který je rituálně čistý, tedy který nepřijal od (ne)čistého Roma věc či jídlo, případně je za takovou osobou považován i jedinec, který se neprovinil proti morálním hodnotám uznávaných většinou Romů. Opakem takové osoby je "degeš" - Rom, který je protikladem žužo Roma.