Abstrakt
Úvod: Součástí dobré péče v nemocnici, která je zaměřená na umírajícího pacienta, je pravdivá komunikace a dokumentace jeho preferencí v závěru života. Cílem naší práce bylo zjistit, jak může nemocniční paliativní tým ovlivnit závěr života nemocného.
Metody: V této studii jsme použili retrospektivní případovou-kontrolní metodiku s analýzou obsahu textu v zdravotnické dokumentaci. Do studie jsme zahrnuli všechny pacienty, kteří zemřeli ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady s podporou nemocničního paliativního týmu od ledna 2019 do dubna 2020.
Pomocí rutinně sbíraných dat z registrů jsme provedli párování s kontrolní skupinou pacientů, kteří zemřeli v nemocnici bez podpory paliativního týmu. Srovnávali jsme pacienty v tom, jestli měli v medikaci uvedeno, že jsou v závěru života, zda měli komunikované a dokumentované preference, limitaci péče, prognózu, podporu rodiny a rozdíl mezi skupinami v čase stráveném na jednotce intenzivní péče.
Statistická signifikance rozdílů mezi skupinami byla hodnocena pomocí Fisherova exaktního testu a Mannova-Whitneyova U-testu. Výsledky: Do studie bylo zahrnuto 213 dvojic.
V dokumentaci všech sledovaných parametrů byl prokázán statisticky signifikantní rozdíl mezi skupinami (p < 0,001). Lepší dokumentace preferencí, prognózy a limitace péče byla spojena s kratším časem stráveným na jednotce intenzivní péče (16 % vs 33 % hospitalizačních dnů) Závěr: Studie ukazuje, že integrace nemocničního paliativního týmu v závěru života přináší vyjasnění kontextu péče, lepší vedení dokumentace ohledně prognózy a pacientových preferencí. Častěji se vyskytuje v dokumentaci formulace tzv. limitace péče odpovídající cíli léčby.
Pacienti mohou podstupovat méně invazivních intervencí, mají kratší délku pobytu na jednotce intenzivní péče, a tím se paliativní péče nepřímo podílí na snížení nákladů na péči v závěru života.