Abstrakt
Předkládaná studie si klade za cíl na základě dochovaných archivních materiálů zmapovat problematiku vzdělávacích institucí okresu Žatec po násilném obsazení československého pohraničí německou armádou po podepsání Mnichovské dohody v roce 1938. Pozornost je věnována osudu českých škol, které připojením území k Hitlerově Třetí říši fakticky zanikly, a sudetoněmeckému školství, které se muselo postupně adaptovat na školský systém v jiných částech Říše.
Kromě jednotlivých typů škol, jako jsou mateřské školy, obecné školy, měšťanské školy, gymnázia, odborné nebo učňovské školy, se studie zabývá také žákovskými domovy, učňovskými domovy, školními knihovnami, využitím filmu ve výuce nebo učitelstvem. Situace v okrese Žatec je srovnávána se situací v jiných částech Sudet, ve kterých se nacházely i specializované školy, které reagovaly na aktuální ekonomické potřeby regionu.
Závěrem se studie zaměřuje na poslední měsíce 2. světové války, kdy se školy potýkaly s nedostatkem školních učebnic, papíru a školních sešitů. Výuku komplikoval nedostatek učitelů a ze škol postupně mizeli studenti, kteří byli zaměstnáni ve zbrojním průmyslu nebo byli povoláni do služby u wehrmachtu. Školní život narušovaly nálety, školy musely přijímat přidělené žáky z oblastí ohrožených nálety a školní budovy byly postupně uzavřeny, obsazeny wehrmachtem nebo se z nich staly lazarety.