Abstract
Když čtenářka otevře novou knihu mediální teoretičky McKenzie Wark a nalistuje si, digitálně či prstem, rejstřík, hned je zavalena množstvím eklektických názvů kapitol rozděleným na dvě hlavní části: I. Město paměti a II.
Filosofie pro pavouky. A k tomu doslov o dysforii, kde autorka jasně vyjadřuje souvislosti textu a vlivu Kathy Acker na svoji trans zkušenost.
Druhá část pak má tři podkapitoly, z nichž je každá věnovaná jinému typu pavoučí filosofie. Když stejnou knihu otevře esejista a nalistuje si jakoukoliv stránku, zjeví se mu v myšlenkách otázka: Jak nabídnout širšímu publiku vstup do textu, který se formálně i tematicky vyhýbá klasifikacím a který hledá nové výrazové prostředky odpovídající síle psaní Kathy Acker a žitým zkušenostem těch, co nezapadají?