Příspěvek na základě konkrétního případu z památné knihy českobudějovického písaře Jana Petříka z Benešova poukazuje na vybrané problémy edičního zpracování Pozůstatků desk zemských. Zejména přináší kritiku přípravného materiálu Josefa Emlera a dokládá, že jeho excerpta lze použít jen jako přípravný materiál, částečnou a značně neúplnou evidenci shořelých zápisů, nikoli jako podklad pro samotné dokončení edice.
V obecné rovině je věnována pozornost použití pravopisu a zkratek v různých dochováních textu s doložením na uvedeném příkladu, a zároveň obnově vkladů do obnovených desek zemských po požáru roku 1541, která hraje v souvislosti s uvedeným českobudějovickým případem důležitou roli.