Zhroucení středoevropských a východoevropských impérií po první světové válce vyvolalo v život řadu nových republik. Tradiční zemské metropole tak dostaly nové funkce, říšská hlavní města zažila proměnu v republikánská centra.
Praha v tomto kontextu získala mocný impuls pro svůj nový růst. Současně se ovšem musela vyrovnat s výzvami dobudování infrastruktury pro správu republiky i zázemí plnohodnotného politického a reprezentačního střediska nového státu.
S tím se rovněž pojil radikální rozvoj města jak na bázi urbanistické inovace (vznik nových čtvrtí a vytvoření konceptů pro celek velkoměsta), tak s ohledem na modernizaci historických čtvrtí. K rozšíření infrastruktury i výstavby města přispívala jak pražská radnice, tak samozřejmě soukromé firmy.
Odrazem zdařilé kooperace byla unikátní dynamika vzrůstu území a počtu obyvatelstva. Tento dramatický vzestup si vyžádal také systematické budování ko- munální správy a komunálních podniků.