Článek je pokusem o sondu do sociální reality marginálních skupin československého venkova třicátých a čtyřicátých let minulého století prostřednictvím obsahové a diskurzivní analýzy časopisu Bezpečnostní služba1, vydávaného v období let 1931 až 1945. Studie přistupuje k časopisu jako k dobovému médiu, které na jedné straně sociální realitu zachycuje, ale zároveň se také podílí na formování společenského diskurzu své doby.
Výzkum se zaměřuje především na předpokládanou společensko-vědní erudovanost příslušníků četnictva, a to reflexí odborných příspěvků z akademického prostředí, které byly v časopise publikovány. Všímá si především autorské základny akademické obce, dále publikac í četníků, které se vztahují k antropologickým tématům (např. tři nejlépe ohodnocené práce v soutěži Biologie cikánů v československé republice2).
Předmětem zájmu jsou také data z terénu - ostatní příspěvky četníků (jejich vlastní postřehy, úřední záznamy apod.), které reflektují vztahy mezi majoritní a marginální populací československého venkova a zároveň osvětlují adaptivní a ekonomické strategie itinerantních nebo marginálních skupin.