Abstrakt
Text se věnuje problematice mediální výchovy a mediálního vzdělávání v kontextu aktuálního vývoje médií, ale i společnosti jako takové, do nějž podstatnou měrou zasahuje nový determinant, a sice epidemiologická situace související s onemocněním zvaným covid-19. Původní tvrzení autorů Marka Deuzeho, Jussiho Parriky či Winfrieda Schulze o heteronomii neboli závislosti společnosti na médiích, o nichž bylo donedávna možno uvažovat přinejmenším jako o odvážných a kterým nelze upřít jejich vizionářský rozměr, se rychle a nečekaně v důsledku vnějších okolností, s nimiž se společnost musela začít vypořádávat, stala odrazem v šední reality životního i sociálních světů.
Posunula se také společenská očekávání od mediální výchovy a mediálního vzdělávání, jež by měly v ideálním případě na nynější situaci reagovat a posilovat svou pozici v oblasti poskytovatelů orientace v expandujícím mediatickém systému.