Abstrakt
Vyhýbání se sexu s příbuznými neboli incestu je považováno za univerzální jev. Jednotlivé obory se však liší vysvětlením vzniku zábrany incestu.
Cílem této přehledové studie je představit teorie vyhýbání se incestu z perspektivy kulturní a evoluční antropologie, a přispět tak k pochopení komplexity celé problematiky. Důvodem nízkého výskytu incestu může být existence incestního tabu, představující ustanovené společenské normy a zvyklosti, které incestu zabraňují.
Univerzalita incestního tabu se však týká pouze nukleární rodiny, pro širší příbuzenstvo je vysoce kulturně variabilní. Nízký výskyt incestu může být také důsledkem tzv.
Westermarckova efektu, při němž dochází ke vzniku sexuální averze mezi jedinci, kteří spolu vyrůstali (tj. obvykle příbuzní jedinci). Empirické studie ukazují, že jedinci, kteří spolu vyrůstali v úzkém kontaktu zhruba do 6 let věku se vzájemně sexuálně nepřitahují.
V závěru navrhujeme rozlišovat mezi sexuální indiferencí (tj. absencí přitažlivosti) vůči příbuzným v běžných sociálních interakcích a sexuální averzí, která je specifická pro sexuální kontext.