Abstrakt
Přednáška nejprve představila hlavní vývojové podoby rodiny, pojetí dítěte a výchovy ve vztahu k proměnám sociálního života (např. vznik a rozvoj instituce školy). Podrobně se věnovala současné rodině, personalizovanému pojetí dítěte a rostoucí opozici (afektivní) rodina vs. ohrožující (neosobní) instituce.
Závěrem upozornila na některá nebezpečí a doporučila: neinstrumentalizovat afektivní vztahy a naopak tlumit projektivní tendence - dítě není ani klon rodičů, ani realizátor jeho nenaplněných snů; dítě rodičům "nepatří" jako objekt, ale výchova mu má pomoci stát se emancipovaným subjektem; vnímat pozitivní přínos neosobních institucí a pravidel - ty nejsou nepřítelem rodiny(dez-identifikace je také důležitá - příležitost k osobnostnímu rozvoji dítěte); mít základní přehled o virtuálním světě svých dětí a pozitivně ho využívat; disponibilita (věnovat se dítěti) není kvantitativní veličina a uvědomit si, že existují i jiné aktivity a instituce než jen ty vzdělávací a rozvojové.