Přednáška na příkladech učiva z botaniky, matematiky a prvouky demonstruje klíčový význam formálního (školního) vzdělávání. To na rozdíl od každodenních, spontánních pojmů napomáhá tzv. abstrakčnímu zdvihu.
V kontrastu s nepodloženou kritikou školního učení dokládá, že k zobecňování dochází současně "zdola" (za pomoci konkrétních, praktických zkušeností) i "shora" (zařazením do sítě dalších obecných pojmů). Důraz na abstrakci je klíčový pro autonomii a emancipaci jedince, který tak dostává nástroj umožňující řešit i ty úkoly, se kterými se dosud v běžném životě nesetkal. teoreticky je výklad ukotven v kulturní psychologii inspirované Vygotským.