Abstrakt
Příspěvek pojednává o Evropské unii, která má povahu specifické organizace mezinárodněprávní povahy. Jedná se však o organizaci s výrazně nadstátními prvky, a tím se liší od klasických mezinárodních organizací.
Nadstátnost EU se projevuje v řadě hledisek, zejména v přednosti práva EU před vnitrostátním právem členských států. Členské státy EU mají povinnost přenášet některé pravomoci na EU. Tím dochází k přenosu některých svrchovaných práv na Unii a v důsledku toho k omezení suverenity.
Přenos pravomocí na EU však není neomezený a rovněž pokud jde o přenesené pravomoci, nesmí orgány EU, zejména SDEU, jednat ultra vires. Nezastupitelnou úlohu v otázkách přenosu pravomocí sehrává Ústavní soud České republiky, který sice neurčuje, jaké pravomoci mají být přeneseny, ale měl by dohlížet na to, aby přenos pravomocí neohrožoval suverenitu České republiky ve smyslu Ústavy ČR.
Jeho úlohou je také dohlížet na to, aby evropské orgány nevykládaly nebo nerozvíjely právo EU takovým způsobem, který by ohrožoval základy materiálně chápané ústavnosti a podstatné náležitosti demokratického právního státu, které jsou v souladu s Ústavou České republiky chápány jako nedotknutelné. Jeho významnou úlohou ve vztahu k SDEU je zajišťovat také curokonformní výklad soudy v ČR.