Podrobnější výzkum kazatelských sbírek českých utrakvistů, zejména Jakoubka ze Stříbra jako zakladatelské osobnosti utrakvistického kazatelství, ale i dalších, ukazují, že - alespoň pokud jde o sv. Václava a sv.
Ludmilu - existují určité konstanty, kterých se významní utrakvisté ve svých kázáních drželi. Nápadné je zejména "opisování" Jana Rokycany od Jakoubka ze Stříbra a příchylnost Václava z Dráchova ke konzervativně orientovanému Janu z Příbrami, který byl před ním správcem Betlémské kaple.
O tom, zda je naznačené dělení utrakvistů do dvou skupin podle vřelosti jejich vztahu k úctě ke svatým odůvodněné, může rozhodnout až další podrobnější průzkum. Zatím se zdá, že Jakoubek ze Stříbra i Jan Rokycana byli zdrženliví: svátky svatých sice slavili, ale vykládali především příslušné evangelní a další perikopy, kdežto konzervativněji orientovaní kazatelé Jan z Příbrami, Prokop z Plzně a také Václav z Dráchova se drželi tradičnějšího přístupu.