Celosvětově se 90. léta 20. století nesla ve znamení procesů postupné globalizace a propojování po dlouhou dobu rozděleného světa na Východ a Západ. K těmto posunům přispěla i nová média, která plnila roli pro-středníků ve spojení lidí napříč planetou.
Nové mediální technologie byly vnímány v souvislosti s nadějnou vizí interaktivního zapojení diváka a jeho aktivizace. Byly dávány do opozice k tradičním masovým médiím, zejmé-na v zemích bývalého východního bloku totalitně zatíženým.
Tato fascinace možnostmi nových médií se dostávala i do umění, které bylo od SO. let se světem vědy čím dál více propojené. Umění nových médií tak v 90. letech v Československu a později v České republice sehrálo značnou roli při for-mování nové demokratické společnosti.
Tato studie se zaměřuje na hlavní počiny, výstavy a myšlenky, které se v souvislosti s uměním nových médií v té době objevovaly.