Příspěvek má za cíl poukázat na problematické aspekty zprostředkování zaměstnání tzv. cizincům ze třetích zemí formou agenturního zaměstnávání. Věnuje se vymezení dané problematiky jak předpisy upravujících oblast zaměstnanosti, tak předpisy zabývající se pobytem cizinců na území České republiky a klade si otázku, zda se současná právní úprava jeví jako vhodná pro dobu vysoké poptávky po pracovní síle, kterou s menším výkyvem v roce 2020 nezmírnila ani pandemie onemocnění SARS-CoV-2.
Pozornost je věnována taktéž mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví, která do značné míry ovlivnila efektivitu zaměstnávání cizinců ze třetích zemí.