Abstrakt
Na počátku 20. století byla slovinská a chorvatská spisovatelka Zofka Kveder (1878-1926) typickou intelektuálkou monarchie, modernistickou spisovatelkou a feministkou oscilující mezi různými kulturami. Později se však etablovala jako jedna z uznávaných spisovatelek střední Evropy.
V letech 1900 až 1906 žila v Praze. V článku se zaměřujeme na první období její tvorby pražského období.
Zdůrazňujeme vliv české kultury a českých spisovatelů na formování jejího spisovatelského stylu a také genderové identity. Zaměřujeme se především na vliv Růženy Svobodové (1868-1920) jako slavné české autorky s význačnou impresionistickou poetikou.
Její kritické zobrazení žen v patriarchální společnosti bylo pro přístup Z. Kveder k psaní o ženách a vnímání umění klíčové.
Další osobou v české společnosti, která jí pomohla najít místo v české kultuře, byla Zdenka Hásková (1878-1946), její překladatelka, která se později v životě stala hlavní kritičkou její práce. Pražské autorky byly vzájemně propojeny osobními sympatiemi i genderovou solidárností.
Byl to pražský kulturní život, který tvořil identitu Z. Kveder jako první profesionální slovinské spisovatelky a editorky.