Publikace na Filozofická fakulta |
2021
Abstrakt
Článek se zaměřuje na zobrazení erotické intimity a lesbického vztahu v poezii Ljudmily Poljanec (1874-1948), která vydala pouze jednu sbírku Poezie (1906). Prosadila se v moderně v rámci slovinské kultury na okraji Rakouska-Uherska.
Pocházela z generace mladých kosmopolitních spisovatelek shromážděných kolem novin Slovenka v Terstu. V cyklu Ob Jadranu a především v básněch Baronky Sonji (1906) přešla od realismu k impresionismu a k moderní poetice.
Ve svých autobiografických básních idealizuje předmět lásky a zařazuje jej do kontextu středomořského prostoru, později prožívá lásku jako zdroj utrpení a křesťanské viny.