Abstrakt
Známou moravskou lokalitou je jeskyně Býčí skála v Moravském krasu, byla zkoumána roku 1872 Heinrichem Wankelem. 150 roků budí vědeckou pozornost a byla opětovně reinterpretována. Její postavení ve výzkumu celé epochy doby halštatské (575-450 př.
Kr.) na Moravě je nezastupitelné. Jde o centrální lokalitu - svatyni/hrobku - s abnormálním zastoupením elit.
Její správné pochopení a včlenění mezi další data je klíčové. Metodika jejího výzkumu má dvě složky: 1. revizi doposud publikovaných pramenů, včetně muzejních sbírek; 2. revizní výzkum a následné přírodovědné analýzy.
Propojení obou složek vede k reinterpretaci.