Abstract
V roce 1922 přijel Albert Einstein představit do Paříže novou teorii, která zcela změnila chápání fyzikálního času. Při diskuzi v Société française de philosophie se střetl s Henri Bergsonem, jenž svým pojmem trvání, podobně jako Einstein, přinesl nový pohled na čas ve filozofii.
Bergson přednesl kritické poznámky k teorii relativity, Einstein je ale v emotivní reakci odmítl. Bergson následně vydal knihu Trvání a simultaneita, v níž se s fyzikální teorií kriticky vypořádává.
Příspěvek se bude věnovat setkání obou myslitelů a představí Bergsonovu kritiku Einsteinovy teorie.