Abstract
V naší klinické praxi často zažíváme situace, kdy se nemůžeme rozhodovat pouze podle klinických studií, a někdy také takové situace, kdy klinické studie jsou v rozporu s tím, co pozorujeme. Cílem článku je, abychom si byli vědomi toho, že takovéto jevy jsou zcela normální a klinické studie nejsou vždy jediným východiskem pro naše rozhodování, byť jsou vodítkem velmi důležitým.
Zároveň je v zájmu pacientů, našeho lékařského stavu i slušných farmaceutických firem, abychom si byli vědomi úskalí, která některá reklamní sdělení mohou mít a abychom k reklamám přistupovali s kriticky otevřeným smýšlením. Do třetice článek má ukázat jeden ze způsobů managementu kontaktů se zástupci farmaceutických firem tak, aby nedocházelo k nedorozuměním a aby byl maximalizován informační přínos interakcí se zástupci.