Tento příspěvek zkoumá ideologii tradicionalismu zejména porovnáním existujícího, navrhovaného a archivního materiálu. Zvláštní pozornost je věnována hodnocení úspěšnosti architektury prostřednictvím studií formálních a prostorových vztahů založených na základě prostorových modelů a detailů vytvořených z archivních materiálů.
Tvrdí, že přílišná moderní propracovanost prostoru je důsledkem selhávajícího stylu odkloněného od základní harmonie mezi formou a prostorem, který obecně následuje tradiční řád. Po prozkoumání vybraných reprezentativních staveb autor využívá Německé domy v Českých zemích jako případové studie k prozkoumání současného uvažování o budování ideálů postavených na povrchním vývoji prostoru bez ohledu na nedostatky formy propagované modernisty od doby, kdy byla vytvořena doktrína "Forma následuje funkci".
Namísto běžného zanedbávání, přetváření nebo ničení hodnotných staveb navrhuje autor alternativní řešení spočívající ve využití oživených tradičních znalostí, které prověřil čas a které zajišťují úspěšnou architekturu, k přestavbě významných zemských center podle principu tvůrčí a vědecké kopie. Příspěvek poskytuje komplexní vizualizace z první ruky řešení městských problémů oživením tradiční architektury ve středoevropských městech.
Slouží jako neocenitelná pilotní studie, která se připravuje na další výzkum zaměřený na širší aspekty městské výstavby obecně, jako je příprava stavebního materiálu pro budoucnost.