Publikace na Filozofická fakulta |
2022
Abstrakt
Studie nabízí interpretaci Borgese a Cortázara ve světle romantické ironie, zejména snad nejranější formulace konceptu Friedriecha Schlegela z fragmentu Atheneum 37, kde je ironie definována jako umění řízeného nadšení. To je něco, co lze u Borgese nalézt na úrovni jazyka, ve figuře litotes, v jeho zálibě ve stručnosti a relativním pohrdání romány.
U Cortázara se krocení nadšení projevuje otevřeněji, jako kontrast dvou střídajících se způsobů řeči. Borges a Cortázar tak ztělesňují dvě odpovědi na otázku nadšení.