Tento článek provádí sociologickou interpretaci tvorby finskošvédského vícežánrového umělce Henrika Tikkanena (1924-1984). Cílem je analyzovat jeho uměleckou činnost jako celek. Článek testuje sociologickou metodologii, kterou mj. použil Pierre Bourdieu při čtení románu Gustava Flauberta L'éducation sentimentale (č.
Citová výchova), zpracovaném jako prolog k jeho práci Les Règles de l'art (č. Pravidla umění). Článek má v úmyslu nastínit syntézu, sociologický obrázek "Tikkanena inter artes", k objasnění, jak spolu souvisí jeho výtvarná a literární činnost, tj. jak lze jeho výtvarné umění a literární texty chápat jako součásti jednoho souboru umělecké tvorby.
Vedle propojení Tikkanenovy dráhy jako beletristy a jeho dráhy jako výtvarného umělce a rovněž vzájemných paralel mezi nimi je zájem směřován také k jejich vztahu k jeho publicistice. Článek se skládá ze dvou hlavních částí, které na sebe více méně chronologicky navazují: v první je Tikkanen analyzován jako postava v jeho autobiografické knize Bävervägen 11 Hertonäs (1976), která líčí začátek jeho kariéry. Článek poté přechází k pojednání Tikkanena jako spisovatele a výtvarného umělce na základě primárních a sekundárních zdrojů včetně recenzí.